Conjugation of účinkovat
[ˈuːt͡ʃɪŋkovat]projevovat efekt, účinek; mít dopad; být účinný Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | účinkovat |
Přítomný čas
| já | účinkuji |
| ty | účinkuješ |
| on / ona / ono | účinkuje |
| my | účinkujeme |
| vy | účinkujete |
| oni / ony / ona | účinkují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | účinkoval jsem |
| ty | účinkoval jsi |
| on / ona / ono | účinkoval |
| my | účinkovali jsme |
| vy | účinkovali jste |
| oni / ony / ona | účinkovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | účinkovala jsem |
| ty | účinkovala jsi |
| on / ona / ono | účinkovala |
| my | účinkovaly jsme |
| vy | účinkovaly jste |
| oni / ony / ona | účinkovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | účinkovalo |
Budoucí čas
| já | budu účinkovat |
| ty | budeš účinkovat |
| on / ona / ono | bude účinkovat |
| my | budeme účinkovat |
| vy | budete účinkovat |
| oni / ony / ona | budou účinkovat |
Rozkazovací způsob
| ty | účinkuj |
| my | účinkujme |
| vy | účinkujte |