Conjugation of udělit
[ˈuɟɛlɪt]formálně nebo oficiálně někomu něco poskytnout, darovat, dát k dispozici, zejména právo, výsadu, funkci, určitou moc Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | udělit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | udělil jsem |
| ty | udělil jsi |
| on / ona / ono | udělil |
| my | udělili jsme |
| vy | udělili jste |
| oni / ony / ona | udělili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | udělila jsem |
| ty | udělila jsi |
| on / ona / ono | udělila |
| my | udělily jsme |
| vy | udělily jste |
| oni / ony / ona | udělily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | udělilo |
Budoucí čas
| já | udělím |
| ty | udělíš |
| on / ona / ono | udělí |
| my | udělíme |
| vy | udělíte |
| oni / ony / ona | udělí |
Rozkazovací způsob
| ty | uděl |
| my | udělme |
| vy | udělte |