Conjugation of udělat
[ˈuɟɛlat](udělat + dativ + akuzativ) provést (něco nenáležitého), uhranout, očarovat Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | udělat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | udělal jsem |
| ty | udělal jsi |
| on / ona / ono | udělal |
| my | udělali jsme |
| vy | udělali jste |
| oni / ony / ona | udělali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | udělala jsem |
| ty | udělala jsi |
| on / ona / ono | udělala |
| my | udělaly jsme |
| vy | udělaly jste |
| oni / ony / ona | udělaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | udělalo |
Budoucí čas
| já | udělám |
| ty | uděláš |
| on / ona / ono | udělá |
| my | uděláme |
| vy | uděláte |
| oni / ony / ona | udělají |
Rozkazovací způsob
| ty | udělej |
| my | udělejme |
| vy | udělejte |