Conjugation of oști
to fight in a war Ver definición completa →
Indicativ
Prezent
| eu | oștesc |
| tu | oștești |
| el / ea | oștește |
| noi | oștim |
| voi | oștiți |
| ei / ele | oștesc |
Imperfect
| eu | oșteam |
| tu | oșteai |
| el / ea | oștea |
| noi | oșteam |
| voi | oșteați |
| ei / ele | oșteau |
Perfectul simplu
| eu | oștii |
| tu | oștiși |
| el / ea | oști |
| noi | oștirăm |
| voi | oștirăți |
| ei / ele | oștiră |
Mai mult ca perfectul
| eu | oștisem |
| tu | oștiseși |
| el / ea | oștise |
| noi | oștiserăm |
| voi | oștiserăți |
| ei / ele | oștiseră |
Conjunctiv
Prezent
| eu | să oștesc |
| tu | să oștești |
| el / ea | să oștească |
| noi | să oștim |
| voi | să oștiți |
| ei / ele | să oștească |
Imperativ
Afirmativ
| tu | oștește |
| voi | oștiți |
Negativ
| tu | nu nu oști |
| voi | nu nu oștiți |
Forme nepersonale
Infinitiv
| — | a oști |
Gerunziu
| — | oștind |
Participiu
| — | oștit |