čepice

Definice

1. pokrývka hlavy, která většinou kryje uši, nedrží svůj vlastní, nýbrž přizpůsobuje se tvaru hlavy
2. zpěněná horní vrstva v nalité sklenici piva

Ekvivalenty

Příklady

“Nic na to neodpověděl, narazil si čepici až do očí a chvatně odešel.”

“[Rakouské vojsko] snilo o »veselé procházce na Berlín« a přeceňovalo se nesmírně. To přešlo také do lidu a tak vznikl posměšný humbug, že »čepicemi a mokrými hadry Prusy z Čech vytlučeme, jestli sem vtrhnou.«”

“Chlapci se u kostela houfují, do řady staví jako vojáci a bosí, s ohrnutými nohavicemi, s kšandami i bez kšand, s mlíčny v zadu, s čepicemi furiantsky sraženými v týl, hlavy napřed, nohy v zad, rázem dvanácté vyrazí od kostelní vížky dědinou a hrkačky v zadu, tragače před sebou po dědině táhnou”

“Láhvové pivo vytváří bohatou, sametovou čepici pěny.”

“Letmo však zkontrolujeme pěnu, zda je stejnoměrně hustá, bílá a nepřetékající přes okraj sklenice; podíváme se, zda na vrcholu pivní čepice najdeme malou prohlubeň od poslední kapky piva.”

Úroveň CEFR