Conjugation of zrcadlit
[ˈzr̩t͡sadlɪt]to reflect (to mirror, or show the image of something) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | zrcadlit |
Přítomný čas
| já | zrcadlím |
| ty | zrcadlíš |
| on / ona / ono | zrcadlí |
| my | zrcadlíme |
| vy | zrcadlíte |
| oni / ony / ona | zrcadlí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zrcadlil jsem |
| ty | zrcadlil jsi |
| on / ona / ono | zrcadlil |
| my | zrcadlili jsme |
| vy | zrcadlili jste |
| oni / ony / ona | zrcadlili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zrcadlila jsem |
| ty | zrcadlila jsi |
| on / ona / ono | zrcadlila |
| my | zrcadlily jsme |
| vy | zrcadlily jste |
| oni / ony / ona | zrcadlily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zrcadlilo |
Budoucí čas
| já | budu zrcadlit |
| ty | budeš zrcadlit |
| on / ona / ono | bude zrcadlit |
| my | budeme zrcadlit |
| vy | budete zrcadlit |
| oni / ony / ona | budou zrcadlit |
Rozkazovací způsob
| ty | zrcadli |
| my | zrcadleme |
| vy | zrcadlete |