Conjugation of zrušit
/[ˈzruʃɪt]/provést akci, která vede k ukončení existence něčeho Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zrušit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zrušil jsem |
| ty | zrušil jsi |
| on / ona / ono | zrušil |
| my | zrušili jsme |
| vy | zrušili jste |
| oni / ony / ona | zrušili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zrušila jsem |
| ty | zrušila jsi |
| on / ona / ono | zrušila |
| my | zrušily jsme |
| vy | zrušily jste |
| oni / ony / ona | zrušily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zrušilo |
Budoucí čas
| já | zruším |
| ty | zrušíš |
| on / ona / ono | zruší |
| my | zrušíme |
| vy | zrušíte |
| oni / ony / ona | zruší |
Rozkazovací způsob
| ty | zruš |
| my | zrušme |
| vy | zrušte |