Conjugation of zničit
[ˈzɲɪt͡ʃɪt]ukončit existenci (entity) resp. zásadním narušením celistvosti převést do nefunkčního stavu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zničit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zničil jsem |
| ty | zničil jsi |
| on / ona / ono | zničil |
| my | zničili jsme |
| vy | zničili jste |
| oni / ony / ona | zničili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zničila jsem |
| ty | zničila jsi |
| on / ona / ono | zničila |
| my | zničily jsme |
| vy | zničily jste |
| oni / ony / ona | zničily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zničilo |
Budoucí čas
| já | zničím |
| ty | zničíš |
| on / ona / ono | zničí |
| my | zničíme |
| vy | zničíte |
| oni / ony / ona | zničí |
Rozkazovací způsob
| ty | znič |
| my | zničme |
| vy | zničte |