Conjugation of zobecnit
[ˈzobɛt͡sɲɪt]to generalize (to infer or induce from specific cases to more general cases or principles) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zobecnit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zobecnil jsem |
| ty | zobecnil jsi |
| on / ona / ono | zobecnil |
| my | zobecnili jsme |
| vy | zobecnili jste |
| oni / ony / ona | zobecnili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zobecnila jsem |
| ty | zobecnila jsi |
| on / ona / ono | zobecnila |
| my | zobecnily jsme |
| vy | zobecnily jste |
| oni / ony / ona | zobecnily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zobecnilo |
Budoucí čas
| já | zobecním |
| ty | zobecníš |
| on / ona / ono | zobecní |
| my | zobecníme |
| vy | zobecníte |
| oni / ony / ona | zobecní |
Rozkazovací způsob
| ty | zobecni |
| my | zobecněme |
| vy | zobecněte |