Conjugation of znechutit
/[ˈznɛxucɪt]/sebrat někomu chuť, elán, způsobit (např. svým chováním), že druhý přestane chtít (např. pokračovat v započatém) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | znechutit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | znechutil jsem |
| ty | znechutil jsi |
| on / ona / ono | znechutil |
| my | znechutili jsme |
| vy | znechutili jste |
| oni / ony / ona | znechutili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | znechutila jsem |
| ty | znechutila jsi |
| on / ona / ono | znechutila |
| my | znechutily jsme |
| vy | znechutily jste |
| oni / ony / ona | znechutily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | znechutilo |
Budoucí čas
| já | znechutím |
| ty | znechutíš |
| on / ona / ono | znechutí |
| my | znechutíme |
| vy | znechutíte |
| oni / ony / ona | znechutí |
Rozkazovací způsob
| ty | znechuť |
| my | znechuťme |
| vy | znechuťte |