Conjugation of znát
[ˈznaːt]mít vědomost nebo představu o něčem pramenící ze zkušeností Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | znát |
Přítomný čas
| já | znám |
| ty | znáš |
| on / ona / ono | zná |
| my | známe |
| vy | znáte |
| oni / ony / ona | znají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | znal jsem |
| ty | znal jsi |
| on / ona / ono | znal |
| my | znali jsme |
| vy | znali jste |
| oni / ony / ona | znali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | znala jsem |
| ty | znala jsi |
| on / ona / ono | znala |
| my | znaly jsme |
| vy | znaly jste |
| oni / ony / ona | znaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | znalo |
Budoucí čas
| já | budu znát |
| ty | budeš znát |
| on / ona / ono | bude znát |
| my | budeme znát |
| vy | budete znát |
| oni / ony / ona | budou znát |
Rozkazovací způsob
| ty | znej |
| my | znejme |
| vy | znejte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.