Conjugation of zatknout
[ˈzatknou̯t](zatknout někoho) mocí instituční autority zamezit osobě v pohybu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zatknout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zatkl jsem |
| ty | zatkl jsi |
| on / ona / ono | zatkl |
| my | zatkli jsme |
| vy | zatkli jste |
| oni / ony / ona | zatkli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zatkla jsem |
| ty | zatkla jsi |
| on / ona / ono | zatkla |
| my | zatkly jsme |
| vy | zatkly jste |
| oni / ony / ona | zatkly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zatklo |
Budoucí čas
| já | zatknu |
| ty | zatkneš |
| on / ona / ono | zatkne |
| my | zatkneme |
| vy | zatknete |
| oni / ony / ona | zatknou |
Rozkazovací způsob
| ty | zatkni |
| my | zatkněme |
| vy | zatkněte |