Conjugation of zatopit
/[ˈzatopɪt]/(zatopit +někomu) dát co proto, způsobit značné nepříjemnosti Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zatopit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zatopil jsem |
| ty | zatopil jsi |
| on / ona / ono | zatopil |
| my | zatopili jsme |
| vy | zatopili jste |
| oni / ony / ona | zatopili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zatopila jsem |
| ty | zatopila jsi |
| on / ona / ono | zatopila |
| my | zatopily jsme |
| vy | zatopily jste |
| oni / ony / ona | zatopily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zatopilo |
Budoucí čas
| já | zatopím |
| ty | zatopíš |
| on / ona / ono | zatopí |
| my | zatopíme |
| vy | zatopíte |
| oni / ony / ona | zatopí |
Rozkazovací způsob
| ty | zatop |
| my | zatopme |
| vy | zatopte |