Conjugation of zastavit
/[ˈzastavɪt]/dát do zástavy; zatížit zástavním právem Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zastavit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zastavil jsem |
| ty | zastavil jsi |
| on / ona / ono | zastavil |
| my | zastavili jsme |
| vy | zastavili jste |
| oni / ony / ona | zastavili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zastavila jsem |
| ty | zastavila jsi |
| on / ona / ono | zastavila |
| my | zastavily jsme |
| vy | zastavily jste |
| oni / ony / ona | zastavily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zastavilo |
Budoucí čas
| já | zastavím |
| ty | zastavíš |
| on / ona / ono | zastaví |
| my | zastavíme |
| vy | zastavíte |
| oni / ony / ona | zastaví |
Rozkazovací způsob
| ty | zastav |
| my | zastavme |
| vy | zastavte |