Conjugation of zastavovat
[ˈzastavovat]dávat do zástavy; zatěžovat zástavním právem Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | zastavovat |
Přítomný čas
| já | zastavuji |
| ty | zastavuješ |
| on / ona / ono | zastavuje |
| my | zastavujeme |
| vy | zastavujete |
| oni / ony / ona | zastavují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zastavoval jsem |
| ty | zastavoval jsi |
| on / ona / ono | zastavoval |
| my | zastavovali jsme |
| vy | zastavovali jste |
| oni / ony / ona | zastavovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zastavovala jsem |
| ty | zastavovala jsi |
| on / ona / ono | zastavovala |
| my | zastavovaly jsme |
| vy | zastavovaly jste |
| oni / ony / ona | zastavovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zastavovalo |
Budoucí čas
| já | budu zastavovat |
| ty | budeš zastavovat |
| on / ona / ono | bude zastavovat |
| my | budeme zastavovat |
| vy | budete zastavovat |
| oni / ony / ona | budou zastavovat |
Rozkazovací způsob
| ty | zastavuj |
| my | zastavujme |
| vy | zastavujte |