Conjugation of zamlčet
[ˈzaml̩t͡ʃɛt]to hold back, to withhold, to conceal Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zamlčet |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zamlčel jsem |
| ty | zamlčel jsi |
| on / ona / ono | zamlčel |
| my | zamlčeli jsme |
| vy | zamlčeli jste |
| oni / ony / ona | zamlčeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zamlčela jsem |
| ty | zamlčela jsi |
| on / ona / ono | zamlčela |
| my | zamlčely jsme |
| vy | zamlčely jste |
| oni / ony / ona | zamlčely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zamlčelo |
Budoucí čas
| já | zamlčím |
| ty | zamlčíš |
| on / ona / ono | zamlčí |
| my | zamlčíme |
| vy | zamlčíte |
| oni / ony / ona | zamlčí |
Rozkazovací způsob
| ty | zamlč |
| my | zamlčme |
| vy | zamlčte |