Conjugation of vzbudit
/[ˈvzbuɟɪt]/přerušit nebo ukončit někomu spánek, učinit někoho bdělým Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vzbudit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vzbudil jsem |
| ty | vzbudil jsi |
| on / ona / ono | vzbudil |
| my | vzbudili jsme |
| vy | vzbudili jste |
| oni / ony / ona | vzbudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vzbudila jsem |
| ty | vzbudila jsi |
| on / ona / ono | vzbudila |
| my | vzbudily jsme |
| vy | vzbudily jste |
| oni / ony / ona | vzbudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vzbudilo |
Budoucí čas
| já | vzbudím |
| ty | vzbudíš |
| on / ona / ono | vzbudí |
| my | vzbudíme |
| vy | vzbudíte |
| oni / ony / ona | vzbudí |
Rozkazovací způsob
| ty | vzbuď |
| my | vzbuďme |
| vy | vzbuďte |