Conjugation of vyvádět
[ˈvɪvaːɟɛt](intranzitivní) chovat se výstředně, vesele až bouřlivě, nepřiměřeně reagovat na podnět(y) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | vyvádět |
Přítomný čas
| já | vyvádím |
| ty | vyvádíš |
| on / ona / ono | vyvádí |
| my | vyvádíme |
| vy | vyvádíte |
| oni / ony / ona | vyvádějí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyváděl jsem |
| ty | vyváděl jsi |
| on / ona / ono | vyváděl |
| my | vyváděli jsme |
| vy | vyváděli jste |
| oni / ony / ona | vyváděli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyváděla jsem |
| ty | vyváděla jsi |
| on / ona / ono | vyváděla |
| my | vyváděly jsme |
| vy | vyváděly jste |
| oni / ony / ona | vyváděly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyvádělo |
Budoucí čas
| já | budu vyvádět |
| ty | budeš vyvádět |
| on / ona / ono | bude vyvádět |
| my | budeme vyvádět |
| vy | budete vyvádět |
| oni / ony / ona | budou vyvádět |
Rozkazovací způsob
| ty | vyváděj |
| my | vyvádějme |
| vy | vyvádějte |