Conjugation of vytrhnout
[ˈvɪtr̩ɦnou̯t]jednorázově, bez použití ostrého nástroje, oddělit proti odporu tahem něco, co bylo zasazeno, uchyceno dovnitř nebo někam vrostlé Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vytrhnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vytrhl jsem |
| ty | vytrhl jsi |
| on / ona / ono | vytrhl |
| my | vytrhli jsme |
| vy | vytrhli jste |
| oni / ony / ona | vytrhli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vytrhla jsem |
| ty | vytrhla jsi |
| on / ona / ono | vytrhla |
| my | vytrhly jsme |
| vy | vytrhly jste |
| oni / ony / ona | vytrhly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vytrhlo |
Budoucí čas
| já | vytrhnu |
| ty | vytrhneš |
| on / ona / ono | vytrhne |
| my | vytrhneme |
| vy | vytrhnete |
| oni / ony / ona | vytrhnou |
Rozkazovací způsob
| ty | vytrhni |
| my | vytrhněme |
| vy | vytrhněte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.