Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyprovokovat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyprovokoval jsem |
| ty | vyprovokoval jsi |
| on / ona / ono | vyprovokoval |
| my | vyprovokovali jsme |
| vy | vyprovokovali jste |
| oni / ony / ona | vyprovokovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyprovokovala jsem |
| ty | vyprovokovala jsi |
| on / ona / ono | vyprovokovala |
| my | vyprovokovaly jsme |
| vy | vyprovokovaly jste |
| oni / ony / ona | vyprovokovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyprovokovalo |
Budoucí čas
| já | vyprovokuji |
| ty | vyprovokuješ |
| on / ona / ono | vyprovokuje |
| my | vyprovokujeme |
| vy | vyprovokujete |
| oni / ony / ona | vyprovokují |
Rozkazovací způsob
| ty | vyprovokuj |
| my | vyprovokujme |
| vy | vyprovokujte |