Conjugation of vyjadřovat
/[ˈvɪjadr̝ovat]/zprostředkovávat skrze slova; používat konkrétní jazykový prostředek ke sdělení či popsání; dávat do slov Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | vyjadřovat |
Přítomný čas
| já | vyjadřuji |
| ty | vyjadřuješ |
| on / ona / ono | vyjadřuje |
| my | vyjadřujeme |
| vy | vyjadřujete |
| oni / ony / ona | vyjadřují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyjadřoval jsem |
| ty | vyjadřoval jsi |
| on / ona / ono | vyjadřoval |
| my | vyjadřovali jsme |
| vy | vyjadřovali jste |
| oni / ony / ona | vyjadřovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyjadřovala jsem |
| ty | vyjadřovala jsi |
| on / ona / ono | vyjadřovala |
| my | vyjadřovaly jsme |
| vy | vyjadřovaly jste |
| oni / ony / ona | vyjadřovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyjadřovalo |
Budoucí čas
| já | budu vyjadřovat |
| ty | budeš vyjadřovat |
| on / ona / ono | bude vyjadřovat |
| my | budeme vyjadřovat |
| vy | budete vyjadřovat |
| oni / ony / ona | budou vyjadřovat |
Rozkazovací způsob
| ty | vyjadřuj |
| my | vyjadřujme |
| vy | vyjadřujte |