Conjugation of vrhnout
[ˈvr̩ɦnou̯t](intranzitivní) mimovolně vyvrhnout ústy Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vrhnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vrhl jsem |
| ty | vrhl jsi |
| on / ona / ono | vrhl |
| my | vrhli jsme |
| vy | vrhli jste |
| oni / ony / ona | vrhli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vrhla jsem |
| ty | vrhla jsi |
| on / ona / ono | vrhla |
| my | vrhly jsme |
| vy | vrhly jste |
| oni / ony / ona | vrhly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vrhlo |
Budoucí čas
| já | vrhnu |
| ty | vrhneš |
| on / ona / ono | vrhne |
| my | vrhneme |
| vy | vrhnete |
| oni / ony / ona | vrhnou |
Rozkazovací způsob
| ty | vrhni |
| my | vrhněme |
| vy | vrhněte |