Conjugation of vřískat
[ˈvr̝iːskat]vydávat velmi intenzivní vysoké zvuky pomocí hlasivek Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | vřískat |
Přítomný čas
| já | vřískám |
| ty | vřískáš |
| on / ona / ono | vříská |
| my | vřískáme |
| vy | vřískáte |
| oni / ony / ona | vřískají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vřískal jsem |
| ty | vřískal jsi |
| on / ona / ono | vřískal |
| my | vřískali jsme |
| vy | vřískali jste |
| oni / ony / ona | vřískali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vřískala jsem |
| ty | vřískala jsi |
| on / ona / ono | vřískala |
| my | vřískaly jsme |
| vy | vřískaly jste |
| oni / ony / ona | vřískaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vřískalo |
Budoucí čas
| já | budu vřískat |
| ty | budeš vřískat |
| on / ona / ono | bude vřískat |
| my | budeme vřískat |
| vy | budete vřískat |
| oni / ony / ona | budou vřískat |
Rozkazovací způsob
| ty | vřískej |
| my | vřískejme |
| vy | vřískejte |