Conjugation of uvěřit
[ˈuvjɛr̝ɪt](uvěřit + dativ) nabýt určitého přesvědčení, resp. důvěru v někoho Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | uvěřit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | uvěřil jsem |
| ty | uvěřil jsi |
| on / ona / ono | uvěřil |
| my | uvěřili jsme |
| vy | uvěřili jste |
| oni / ony / ona | uvěřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | uvěřila jsem |
| ty | uvěřila jsi |
| on / ona / ono | uvěřila |
| my | uvěřily jsme |
| vy | uvěřily jste |
| oni / ony / ona | uvěřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | uvěřilo |
Budoucí čas
| já | uvěřím |
| ty | uvěříš |
| on / ona / ono | uvěří |
| my | uvěříme |
| vy | uvěříte |
| oni / ony / ona | uvěří |
Rozkazovací způsob
| ty | uvěř |
| my | uvěřme |
| vy | uvěřte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.