Conjugation of ustavit
[ˈustavɪt]to constitute (to cause to stand; to establish; to enact) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | ustavit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ustavil jsem |
| ty | ustavil jsi |
| on / ona / ono | ustavil |
| my | ustavili jsme |
| vy | ustavili jste |
| oni / ony / ona | ustavili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ustavila jsem |
| ty | ustavila jsi |
| on / ona / ono | ustavila |
| my | ustavily jsme |
| vy | ustavily jste |
| oni / ony / ona | ustavily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ustavilo |
Budoucí čas
| já | ustavím |
| ty | ustavíš |
| on / ona / ono | ustaví |
| my | ustavíme |
| vy | ustavíte |
| oni / ony / ona | ustaví |
Rozkazovací způsob
| ty | ustav |
| my | ustavme |
| vy | ustavte |