Conjugation of uštědřit
[ˈuʃcɛdr̝ɪt](uštědřit někomu něco) poskytnout, udělit (obzvláště něco nepříjemného, nežádaného); zasáhnout něčím Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | uštědřit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | uštědřil jsem |
| ty | uštědřil jsi |
| on / ona / ono | uštědřil |
| my | uštědřili jsme |
| vy | uštědřili jste |
| oni / ony / ona | uštědřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | uštědřila jsem |
| ty | uštědřila jsi |
| on / ona / ono | uštědřila |
| my | uštědřily jsme |
| vy | uštědřily jste |
| oni / ony / ona | uštědřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | uštědřilo |
Budoucí čas
| já | uštědřím |
| ty | uštědříš |
| on / ona / ono | uštědří |
| my | uštědříme |
| vy | uštědříte |
| oni / ony / ona | uštědří |
Rozkazovací způsob
| ty | uštědři |
| my | uštědřeme |
| vy | uštědřete |