Conjugation of ukazovat
[ˈukazovat]označovat předmět, osobu, směr apod. (např. tak, že k nim namířím prst, ruku, ukazovátko či jiný podobný předmět) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | ukazovat |
Přítomný čas
| já | ukazuji |
| ty | ukazuješ |
| on / ona / ono | ukazuje |
| my | ukazujeme |
| vy | ukazujete |
| oni / ony / ona | ukazují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ukazoval jsem |
| ty | ukazoval jsi |
| on / ona / ono | ukazoval |
| my | ukazovali jsme |
| vy | ukazovali jste |
| oni / ony / ona | ukazovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ukazovala jsem |
| ty | ukazovala jsi |
| on / ona / ono | ukazovala |
| my | ukazovaly jsme |
| vy | ukazovaly jste |
| oni / ony / ona | ukazovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ukazovalo |
Budoucí čas
| já | budu ukazovat |
| ty | budeš ukazovat |
| on / ona / ono | bude ukazovat |
| my | budeme ukazovat |
| vy | budete ukazovat |
| oni / ony / ona | budou ukazovat |
Rozkazovací způsob
| ty | ukazuj |
| my | ukazujme |
| vy | ukazujte |