Conjugation of ukládat
[ˈuklaːdat]dávat (objekt) na místo, kde se má trvale nacházet Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | ukládat |
Přítomný čas
| já | ukládám |
| ty | ukládáš |
| on / ona / ono | ukládá |
| my | ukládáme |
| vy | ukládáte |
| oni / ony / ona | ukládají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ukládal jsem |
| ty | ukládal jsi |
| on / ona / ono | ukládal |
| my | ukládali jsme |
| vy | ukládali jste |
| oni / ony / ona | ukládali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ukládala jsem |
| ty | ukládala jsi |
| on / ona / ono | ukládala |
| my | ukládaly jsme |
| vy | ukládaly jste |
| oni / ony / ona | ukládaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ukládalo |
Budoucí čas
| já | budu ukládat |
| ty | budeš ukládat |
| on / ona / ono | bude ukládat |
| my | budeme ukládat |
| vy | budete ukládat |
| oni / ony / ona | budou ukládat |
Rozkazovací způsob
| ty | ukládej |
| my | ukládejme |
| vy | ukládejte |