Conjugation of tnout
/[ˈtnou̯t]/ostrým nástrojem, např. sekyrou či mečem, rychlým švihem oddělit, probodnout či rozdělit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | tnout |
Přítomný čas
| já | tnu |
| ty | tneš |
| on / ona / ono | tne |
| my | tneme |
| vy | tnete |
| oni / ony / ona | tnou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ťal jsem |
| ty | ťal jsi |
| on / ona / ono | ťal |
| my | ťali jsme |
| vy | ťali jste |
| oni / ony / ona | ťali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ťala jsem |
| ty | ťala jsi |
| on / ona / ono | ťala |
| my | ťaly jsme |
| vy | ťaly jste |
| oni / ony / ona | ťaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ťalo |
Budoucí čas
| já | budu tnout |
| ty | budeš tnout |
| on / ona / ono | bude tnout |
| my | budeme tnout |
| vy | budete tnout |
| oni / ony / ona | budou tnout |
Rozkazovací způsob
| ty | tni |
| my | tněme |
| vy | tněte |