Conjugation of tišit
[ˈcɪʃɪt](tišit někoho) provádět akci, která způsobí, že se někdo přestane ozývat Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | tišit |
Přítomný čas
| já | tiším |
| ty | tišíš |
| on / ona / ono | tiší |
| my | tišíme |
| vy | tišíte |
| oni / ony / ona | tiší |
Minulý čas (rod mužský)
| já | tišil jsem |
| ty | tišil jsi |
| on / ona / ono | tišil |
| my | tišili jsme |
| vy | tišili jste |
| oni / ony / ona | tišili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | tišila jsem |
| ty | tišila jsi |
| on / ona / ono | tišila |
| my | tišily jsme |
| vy | tišily jste |
| oni / ony / ona | tišily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | tišilo |
Budoucí čas
| já | budu tišit |
| ty | budeš tišit |
| on / ona / ono | bude tišit |
| my | budeme tišit |
| vy | budete tišit |
| oni / ony / ona | budou tišit |
Rozkazovací způsob
| ty | tiš |
| my | tišme |
| vy | tište |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.