Conjugation of svěřovat
[ˈsvjɛr̝ovat]to entrust, to trust (someone with something) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | svěřovat |
Přítomný čas
| já | svěřuji |
| ty | svěřuješ |
| on / ona / ono | svěřuje |
| my | svěřujeme |
| vy | svěřujete |
| oni / ony / ona | svěřují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | svěřoval jsem |
| ty | svěřoval jsi |
| on / ona / ono | svěřoval |
| my | svěřovali jsme |
| vy | svěřovali jste |
| oni / ony / ona | svěřovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | svěřovala jsem |
| ty | svěřovala jsi |
| on / ona / ono | svěřovala |
| my | svěřovaly jsme |
| vy | svěřovaly jste |
| oni / ony / ona | svěřovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | svěřovalo |
Budoucí čas
| já | budu svěřovat |
| ty | budeš svěřovat |
| on / ona / ono | bude svěřovat |
| my | budeme svěřovat |
| vy | budete svěřovat |
| oni / ony / ona | budou svěřovat |
Rozkazovací způsob
| ty | svěřuj |
| my | svěřujme |
| vy | svěřujte |