Conjugation of spojit
[ˈspojɪt]mechanicky upravit (objekty) tak, aby tvořily celek, jímž lze pohybovat Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | spojit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | spojil jsem |
| ty | spojil jsi |
| on / ona / ono | spojil |
| my | spojili jsme |
| vy | spojili jste |
| oni / ony / ona | spojili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | spojila jsem |
| ty | spojila jsi |
| on / ona / ono | spojila |
| my | spojily jsme |
| vy | spojily jste |
| oni / ony / ona | spojily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | spojilo |
Budoucí čas
| já | spojím |
| ty | spojíš |
| on / ona / ono | spojí |
| my | spojíme |
| vy | spojíte |
| oni / ony / ona | spojí |
Rozkazovací způsob
| ty | spoj |
| my | spojme |
| vy | spojte |