Conjugation of soucítit
/[ˈsou̯t͡siːcɪt]/(soucítit s + instrumentál) zažívat empatii vůči někomu; mít soucit Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | soucítit |
Přítomný čas
| já | soucítím |
| ty | soucítíš |
| on / ona / ono | soucítí |
| my | soucítíme |
| vy | soucítíte |
| oni / ony / ona | soucítí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | soucítil jsem |
| ty | soucítil jsi |
| on / ona / ono | soucítil |
| my | soucítili jsme |
| vy | soucítili jste |
| oni / ony / ona | soucítili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | soucítila jsem |
| ty | soucítila jsi |
| on / ona / ono | soucítila |
| my | soucítily jsme |
| vy | soucítily jste |
| oni / ony / ona | soucítily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | soucítilo |
Budoucí čas
| já | budu soucítit |
| ty | budeš soucítit |
| on / ona / ono | bude soucítit |
| my | budeme soucítit |
| vy | budete soucítit |
| oni / ony / ona | budou soucítit |
Rozkazovací způsob
| ty | souciť |
| my | souciťme |
| vy | souciťte |