Conjugation of smrdět
[ˈsmr̩ɟɛt]pobývat někde příliš dlouho, zejména na návštěvě Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | smrdět |
Přítomný čas
| já | smrdím |
| ty | smrdíš |
| on / ona / ono | smrdí |
| my | smrdíme |
| vy | smrdíte |
| oni / ony / ona | smrdí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | smrděl jsem |
| ty | smrděl jsi |
| on / ona / ono | smrděl |
| my | smrděli jsme |
| vy | smrděli jste |
| oni / ony / ona | smrděli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | smrděla jsem |
| ty | smrděla jsi |
| on / ona / ono | smrděla |
| my | smrděly jsme |
| vy | smrděly jste |
| oni / ony / ona | smrděly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | smrdělo |
Budoucí čas
| já | budu smrdět |
| ty | budeš smrdět |
| on / ona / ono | bude smrdět |
| my | budeme smrdět |
| vy | budete smrdět |
| oni / ony / ona | budou smrdět |
Rozkazovací způsob
| ty | smrď |
| my | smrďme |
| vy | smrďte |