Conjugation of sklopit
[ˈsklopɪt]pootočit, příp. i pohnout celým plochým nebo podlouhlým předmětem nebo jeho částí dolů Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | sklopit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | sklopil jsem |
| ty | sklopil jsi |
| on / ona / ono | sklopil |
| my | sklopili jsme |
| vy | sklopili jste |
| oni / ony / ona | sklopili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | sklopila jsem |
| ty | sklopila jsi |
| on / ona / ono | sklopila |
| my | sklopily jsme |
| vy | sklopily jste |
| oni / ony / ona | sklopily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | sklopilo |
Budoucí čas
| já | sklopím |
| ty | sklopíš |
| on / ona / ono | sklopí |
| my | sklopíme |
| vy | sklopíte |
| oni / ony / ona | sklopí |
Rozkazovací způsob
| ty | sklop |
| my | sklopme |
| vy | sklopte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.