Conjugation of sedět
[ˈsɛɟɛt]spočívat na něčem dolní částí trupu (člověk hýžděmi) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | sedět |
Přítomný čas
| já | sedím |
| ty | sedíš |
| on / ona / ono | sedí |
| my | sedíme |
| vy | sedíte |
| oni / ony / ona | sedí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | seděl jsem |
| ty | seděl jsi |
| on / ona / ono | seděl |
| my | seděli jsme |
| vy | seděli jste |
| oni / ony / ona | seděli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | seděla jsem |
| ty | seděla jsi |
| on / ona / ono | seděla |
| my | seděly jsme |
| vy | seděly jste |
| oni / ony / ona | seděly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | sedělo |
Budoucí čas
| já | budu sedět |
| ty | budeš sedět |
| on / ona / ono | bude sedět |
| my | budeme sedět |
| vy | budete sedět |
| oni / ony / ona | budou sedět |
Rozkazovací způsob
| ty | seď |
| my | seďme |
| vy | seďte |