Conjugation of roztrhat
[ˈrostr̩ɦat]trháním (více než jedním trhnutím), příp. výbuchem zničit; rozdělit na více než dva kusy (textil, papír apod.) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | roztrhat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | roztrhal jsem |
| ty | roztrhal jsi |
| on / ona / ono | roztrhal |
| my | roztrhali jsme |
| vy | roztrhali jste |
| oni / ony / ona | roztrhali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | roztrhala jsem |
| ty | roztrhala jsi |
| on / ona / ono | roztrhala |
| my | roztrhaly jsme |
| vy | roztrhaly jste |
| oni / ony / ona | roztrhaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | roztrhalo |
Budoucí čas
| já | roztrhám |
| ty | roztrháš |
| on / ona / ono | roztrhá |
| my | roztrháme |
| vy | roztrháte |
| oni / ony / ona | roztrhají |
Rozkazovací způsob
| ty | roztrhej |
| my | roztrhejme |
| vy | roztrhejte |