Conjugation of rozpřáhnout
[ˈrospr̝̊aːɦnou̯t]to raise one's hand (to hit or grab) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | rozpřáhnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rozpřáhl jsem |
| ty | rozpřáhl jsi |
| on / ona / ono | rozpřáhl |
| my | rozpřáhli jsme |
| vy | rozpřáhli jste |
| oni / ony / ona | rozpřáhli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rozpřáhla jsem |
| ty | rozpřáhla jsi |
| on / ona / ono | rozpřáhla |
| my | rozpřáhly jsme |
| vy | rozpřáhly jste |
| oni / ony / ona | rozpřáhly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rozpřáhlo |
Budoucí čas
| já | rozpřáhnu |
| ty | rozpřáhneš |
| on / ona / ono | rozpřáhne |
| my | rozpřáhneme |
| vy | rozpřáhnete |
| oni / ony / ona | rozpřáhnou |
Rozkazovací způsob
| ty | rozpřáhni |
| my | rozpřáhněme |
| vy | rozpřáhněte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.