Conjugation of rozkulačit
[ˈroskulat͡ʃɪt]to dekulakize, to collectivize the property of a kulak (a wealthy peasant) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | rozkulačit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rozkulačil jsem |
| ty | rozkulačil jsi |
| on / ona / ono | rozkulačil |
| my | rozkulačili jsme |
| vy | rozkulačili jste |
| oni / ony / ona | rozkulačili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rozkulačila jsem |
| ty | rozkulačila jsi |
| on / ona / ono | rozkulačila |
| my | rozkulačily jsme |
| vy | rozkulačily jste |
| oni / ony / ona | rozkulačily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rozkulačilo |
Budoucí čas
| já | rozkulačím |
| ty | rozkulačíš |
| on / ona / ono | rozkulačí |
| my | rozkulačíme |
| vy | rozkulačíte |
| oni / ony / ona | rozkulačí |
Rozkazovací způsob
| ty | rozkulač |
| my | rozkulačme |
| vy | rozkulačte |