Conjugation of rozložit
[ˈrozloʒɪt]rozmístit v prostoru do šíře (látku či podobný ohebný předmět resp. soubor předmětů) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | rozložit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rozložil jsem |
| ty | rozložil jsi |
| on / ona / ono | rozložil |
| my | rozložili jsme |
| vy | rozložili jste |
| oni / ony / ona | rozložili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rozložila jsem |
| ty | rozložila jsi |
| on / ona / ono | rozložila |
| my | rozložily jsme |
| vy | rozložily jste |
| oni / ony / ona | rozložily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rozložilo |
Budoucí čas
| já | rozložím |
| ty | rozložíš |
| on / ona / ono | rozloží |
| my | rozložíme |
| vy | rozložíte |
| oni / ony / ona | rozloží |
Rozkazovací způsob
| ty | rozlož |
| my | rozložme |
| vy | rozložte |