Conjugation of potopit
[ˈpotopɪt](potopit někoho) záměrně uvést do obtížně řešitelné situace Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | potopit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | potopil jsem |
| ty | potopil jsi |
| on / ona / ono | potopil |
| my | potopili jsme |
| vy | potopili jste |
| oni / ony / ona | potopili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | potopila jsem |
| ty | potopila jsi |
| on / ona / ono | potopila |
| my | potopily jsme |
| vy | potopily jste |
| oni / ony / ona | potopily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | potopilo |
Budoucí čas
| já | potopím |
| ty | potopíš |
| on / ona / ono | potopí |
| my | potopíme |
| vy | potopíte |
| oni / ony / ona | potopí |
Rozkazovací způsob
| ty | potop |
| my | potopme |
| vy | potopte |