Conjugation of potratit
[ˈpotracɪt]to miscarry (to abort a foetus, usually without intent to do so; to experience a miscarriage), to abort (to cause a premature termination) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | potratit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | potratil jsem |
| ty | potratil jsi |
| on / ona / ono | potratil |
| my | potratili jsme |
| vy | potratili jste |
| oni / ony / ona | potratili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | potratila jsem |
| ty | potratila jsi |
| on / ona / ono | potratila |
| my | potratily jsme |
| vy | potratily jste |
| oni / ony / ona | potratily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | potratilo |
Budoucí čas
| já | potratím |
| ty | potratíš |
| on / ona / ono | potratí |
| my | potratíme |
| vy | potratíte |
| oni / ony / ona | potratí |
Rozkazovací způsob
| ty | potrať |
| my | potraťme |
| vy | potraťte |