Conjugation of pomluvit
[ˈpomluvɪt]rozšířit o někom lživá či zkreslující tvrzení, která jej vykreslují v horším světle, než odpovídá realitě; vyjádřit se o někom negativně v jeho nepřítomnosti Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | pomluvit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pomluvil jsem |
| ty | pomluvil jsi |
| on / ona / ono | pomluvil |
| my | pomluvili jsme |
| vy | pomluvili jste |
| oni / ony / ona | pomluvili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pomluvila jsem |
| ty | pomluvila jsi |
| on / ona / ono | pomluvila |
| my | pomluvily jsme |
| vy | pomluvily jste |
| oni / ony / ona | pomluvily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pomluvilo |
Budoucí čas
| já | pomluvím |
| ty | pomluvíš |
| on / ona / ono | pomluví |
| my | pomluvíme |
| vy | pomluvíte |
| oni / ony / ona | pomluví |
Rozkazovací způsob
| ty | pomluv |
| my | pomluvme |
| vy | pomluvte |