Conjugation of pominout
[ˈpomɪnou̯t](pominout co, koho) nevěnovat pozornost (něčemu) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | pominout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pominul jsem |
| ty | pominul jsi |
| on / ona / ono | pominul |
| my | pominuli jsme |
| vy | pominuli jste |
| oni / ony / ona | pominuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pominula jsem |
| ty | pominula jsi |
| on / ona / ono | pominula |
| my | pominuly jsme |
| vy | pominuly jste |
| oni / ony / ona | pominuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pominulo |
Budoucí čas
| já | pominu |
| ty | pomineš |
| on / ona / ono | pomine |
| my | pomineme |
| vy | pominete |
| oni / ony / ona | pominou |
Rozkazovací způsob
| ty | pomiň |
| my | pomiňme |
| vy | pomiňte |