Conjugation of pobuřovat
[ˈpobur̝ovat]vyvolat a udržovat kolektivní odpor, neposlušnost vůči legitimní autoritě Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | pobuřovat |
Přítomný čas
| já | pobuřuji |
| ty | pobuřuješ |
| on / ona / ono | pobuřuje |
| my | pobuřujeme |
| vy | pobuřujete |
| oni / ony / ona | pobuřují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pobuřoval jsem |
| ty | pobuřoval jsi |
| on / ona / ono | pobuřoval |
| my | pobuřovali jsme |
| vy | pobuřovali jste |
| oni / ony / ona | pobuřovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pobuřovala jsem |
| ty | pobuřovala jsi |
| on / ona / ono | pobuřovala |
| my | pobuřovaly jsme |
| vy | pobuřovaly jste |
| oni / ony / ona | pobuřovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pobuřovalo |
Budoucí čas
| já | budu pobuřovat |
| ty | budeš pobuřovat |
| on / ona / ono | bude pobuřovat |
| my | budeme pobuřovat |
| vy | budete pobuřovat |
| oni / ony / ona | budou pobuřovat |
Rozkazovací způsob
| ty | pobuřuj |
| my | pobuřujme |
| vy | pobuřujte |