Conjugation of připadat
[ˈpr̝̊ɪpadat](připadat na + akuzativ) mít přímý vztah k entitě z dané skupiny Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | připadat |
Přítomný čas
| já | připadám |
| ty | připadáš |
| on / ona / ono | připadá |
| my | připadáme |
| vy | připadáte |
| oni / ony / ona | připadají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | připadal jsem |
| ty | připadal jsi |
| on / ona / ono | připadal |
| my | připadali jsme |
| vy | připadali jste |
| oni / ony / ona | připadali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | připadala jsem |
| ty | připadala jsi |
| on / ona / ono | připadala |
| my | připadaly jsme |
| vy | připadaly jste |
| oni / ony / ona | připadaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | připadalo |
Budoucí čas
| já | budu připadat |
| ty | budeš připadat |
| on / ona / ono | bude připadat |
| my | budeme připadat |
| vy | budete připadat |
| oni / ony / ona | budou připadat |
Rozkazovací způsob
| ty | připadej |
| my | připadejme |
| vy | připadejte |