Conjugation of přijmout
[ˈpr̝̊ɪjmou̯t](přijmout objekt) záměrně uvést (nabízený objekt) do svého vlastnictví Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | přijmout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přijal jsem |
| ty | přijal jsi |
| on / ona / ono | přijal |
| my | přijali jsme |
| vy | přijali jste |
| oni / ony / ona | přijali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přijala jsem |
| ty | přijala jsi |
| on / ona / ono | přijala |
| my | přijaly jsme |
| vy | přijaly jste |
| oni / ony / ona | přijaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přijalo |
Budoucí čas
| já | přijmu |
| ty | přijmeš |
| on / ona / ono | přijme |
| my | přijmeme |
| vy | přijmete |
| oni / ony / ona | přijmou |
Rozkazovací způsob
| ty | přijmi |
| my | přijměme |
| vy | přijměte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.