Conjugation of překvapit
[ˈpr̝̊ɛkvapɪt]zastihnout náhle při nějaké činnosti, často nějakým způsobem nedovolené Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | překvapit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | překvapil jsem |
| ty | překvapil jsi |
| on / ona / ono | překvapil |
| my | překvapili jsme |
| vy | překvapili jste |
| oni / ony / ona | překvapili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | překvapila jsem |
| ty | překvapila jsi |
| on / ona / ono | překvapila |
| my | překvapily jsme |
| vy | překvapily jste |
| oni / ony / ona | překvapily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | překvapilo |
Budoucí čas
| já | překvapím |
| ty | překvapíš |
| on / ona / ono | překvapí |
| my | překvapíme |
| vy | překvapíte |
| oni / ony / ona | překvapí |
Rozkazovací způsob
| ty | překvap |
| my | překvapme |
| vy | překvapte |