Conjugation of přežít
[ˈpr̝̊ɛʒiːt]strávit někde nějaké období, zpravidla než pominou nepříznivé okolnosti Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | přežít |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přežil jsem |
| ty | přežil jsi |
| on / ona / ono | přežil |
| my | přežili jsme |
| vy | přežili jste |
| oni / ony / ona | přežili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přežila jsem |
| ty | přežila jsi |
| on / ona / ono | přežila |
| my | přežily jsme |
| vy | přežily jste |
| oni / ony / ona | přežily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přežilo |
Budoucí čas
| já | přežiji |
| ty | přežiješ |
| on / ona / ono | přežije |
| my | přežijeme |
| vy | přežijete |
| oni / ony / ona | přežijí |
Rozkazovací způsob
| ty | přežij |
| my | přežijme |
| vy | přežijte |