Conjugation of oxidovat
[ˈoksɪdovat]být někde, přičemž se to mluvčímu nelíbí; obtěžovat někoho svou přítomností Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | oxidovat |
Přítomný čas
| já | oxiduji |
| ty | oxiduješ |
| on / ona / ono | oxiduje |
| my | oxidujeme |
| vy | oxidujete |
| oni / ony / ona | oxidují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | oxidoval jsem |
| ty | oxidoval jsi |
| on / ona / ono | oxidoval |
| my | oxidovali jsme |
| vy | oxidovali jste |
| oni / ony / ona | oxidovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | oxidovala jsem |
| ty | oxidovala jsi |
| on / ona / ono | oxidovala |
| my | oxidovaly jsme |
| vy | oxidovaly jste |
| oni / ony / ona | oxidovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | oxidovalo |
Budoucí čas
| já | budu oxidovat |
| ty | budeš oxidovat |
| on / ona / ono | bude oxidovat |
| my | budeme oxidovat |
| vy | budete oxidovat |
| oni / ony / ona | budou oxidovat |
Rozkazovací způsob
| ty | oxiduj |
| my | oxidujme |
| vy | oxidujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.